Vlastivědné muzeum ve Slaném

Slánské muzeum bylo založeno v roce 1885 za aktivního úsilí nadaného mladého učitele Václava Štecha  a podpory mnoha slánských občanů. Zakladatel muzea Václav Štech byl prvním kustodem sbírek a jeho zásluhou mělo město Slaný samostatný pavilon na Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze v roce 1895. Založil archeologické, národopisné a historické sbírkové fondy, které mladé muzeum postupně rozšířilo. Jeho zásluhou bylo postaveno ve Slaném divadlo (1883) a knihovna (1897). Základem archeologických sbírek se staly nálezy ze Slánské hory, rozšiřované a doplňované nálezy z dalších lokalit Slánska.

Osídlení Slánské hory je sledováno v historickém období pět tisíc let a nebylo plynulé, nýbrž s různými přestávkami. To však nic nemění na skutečnosti, že právě osídlení Slánské hory proslavilo město
v archeologickém světě.

Do českých dějin se zapsalo Slaný husitskou tradicí. V počátcích husitské revoluce bylo jedním z pěti vyvolených měst. Husitskou dobu připomíná husitská přilba "šalíř", která byla nalezena ve studni na náměstí.

Václav ŠtechKachlová kamnaOstrostřelecké terčeOstrostřelecké terče_DSC1524

V souboru vystaveného měšťanského nábytku je soubor zajímavé intarzie, např. barokní sekretář, spinet a především kolekce vzácných kachlových kamen. Z nich nejcennější jsou renesanční kamna, datovaná r. 1603 a pocházející ze smečenského zámku.

Ostrostřelecké terče získalo muzeum po zániku
Spolku ve dvacátých letech 20. století. Nejstarší terč má dataci 1794. Zachycuje setninu slánských ostrostřelců při svěcení praporu. Ostrostřelci pořádali každoročně "Královskou střelbu", která bývala veřejnou zábavou. Na terčích (do kterých se střílelo), jsou vedle antických, biblických a historických námětů zachyceny žertovné náměty v pohledu na tehdejší život. Terče jsou v majetku Vlastivědného muzea ve Slaném.

Součástí muzejní budovy je kolejní
kaple Zasnoubení P. Marie. Oltářní obraz Sen sv. Josefa je od italského malíře C. I. Carloneho z roku 1727. Na stěnách visí obraz zakladatele koleje B. I. Martinice, a další obrazy církevních světců z rodinné Martinické kaple a obraz Zavraždění sv. Václava od Ferdinanda Velce.

V současné době je kaple využívána převážně pro komorní koncerty pořádané Kruhem přátel hudby a k předávání maturitních vysvědčení a výučních listů studentům.