Vychází sborník o České husitské reformaci

Brzy po začátku letošního roku jsme se dočkali vydání pozoruhodné publikace. Ve spolupráci s odborem kultury MěÚ Slaný jsme připravili k vydání sborník s příspěvky z mezioborové konference Slánské rozhovory 2010 s názvem Česká husitská reformace.

Slánské rozhovory se těší velkému zájmu slánské veřejnosti. V roce 2010 jejich obsah navazoval na kolokvium Mistr Jan Hus a Mistr Štěpán z Pálče, které ve Slaném proběhlo v roce 2000. Byly to již sedmé rozhovory, postupně věnované různým tématům napříč historií, teologií, uměním či literární vědou.

sbornik titul

Úvodním příspěvkem sborníku je text PhDr. Vladimíra Přibyla, který čtenáře seznamuje se zahajovacím vystoupením děkana Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy prof. ThDr. Jana Blahoslava Láška, který se zabýval pohledem na českou husitskou reformaci včera a dnes a shrnul dosavadní husitologické bádání.

Historická část sborníku obsahuje rámcový referát dějinných událostí
PhDr. Jany Kobrlové Čechy v době husitské. Příspěvek ThDr. Jaroslava Hrdličky Husovo pochopení církve v díle Vlastimila Kybala se nese v duchu jím připravovaných vzpomínek na exilového historika Vlastimila Kybala, který studoval na gymnáziu ve Slaném. Slánskou husitskou historií se dlouhodobě zabývá slánský rodák PhDr. Karel Křesadlo. V článku Město Slaný za husitství se zabývá historií města v letech husitské revoluce, mj. také dobýváním Slaného na jaře roku 1425. Tehdy 5. dubna naše město oblehla táborsko-sirotčí vojska vedená Janem Roháčem z Dubé. Tři kříže v dlažbě slánského náměstí jsou připomínkou na pustošení města, upálení rychtáře a městské rady v masných krámech. Příběh města Loun ve stejné době vypráví pojednání Louny mezi Husem a Zikmundem Mgr. Jana Mareše, Ph.D. (Staro-)utrakvismus 16. století-konfese měst? z pera PhDr. Pavla Kůrky Ph.D. líčí proměnu náboženského vyznání měšťanů, ústup utrakvismu a příklon měšťanů k luteránství. V příspěvku Jan Hus jako světlo prvého dne se PhDr. Milada Studničková zabývá původem rukopisu Martinické bible a připomíná také práci slánského prof. Švába, jenž na vyobrazení v Martinické bibli identifikoval postavu u Husovy hranice jako Petra z Mladoňovic, jenž byl očitým svědkem Mistrovy smrti. S vlivem husitských válek na výstavbu městského opevnění a s ukázkami hradů husitských hejtmanů v Českém středohoří nás seznamuje prof. PhDr. Tomáš Durdík DrSc. ve stati Husitství – vliv na hradní architekturu. Významného slánského rodáka a historika doby poděbradské Rudolfa Urbánka přibližuje PhDr. Jaroslav Boubín v medailonku Drobná glosa k portrétu historika, a také Mgr. Tomáš Pánek kapitolou Rudolf Urbánek a Masarykova univerzita. Husitské zprávy jsou uzavřeny příspěvkem Mgr. Jana Čečrdleho Podoby budovy slánského sboru Církve československé husitské o stavebně – historickém vývoji husitského domu č.p. 603 ve Slaném.