Loutna česká: Unikátní objev v našem muzeu
O příběhu Loutny české Adama Václava Michny z Otradovic, jejíž dosud neznámý part prvních houslí nalezl v roce 2014 muzikolog Petr Daněk ve slánském muzeu, pojednává následující text.
Příběh muzejního předmětu
Adam Václav Michna z Otradovic (1600—1676) byl český raně barokní básník, sbormistr a skladatel, jehož tvorba byla soustředěna především na duchovní hudbu. Ačkoli byl skladatelem velmi plodným, mnoho jeho děl se do dnešní doby nedochovalo. To už dnes ovšem neplatí o jednom z autorových nejznámějších cyklů – Loutně české.
Michnova Loutna česká
Dle Jiřího Sehnala, autora monografie o Adamu Michnovi z roku 2013, je Loutna česká prvním dokladem české duchovní tvorby pro domácí prostředí. Navíc skladby z této ucelené sbírky označuje za první ritornelové písně na našem území.
Michnova Loutna česká vyšla v roce 1653 jako cyklus třinácti písní, které byly věnovány sňatku Ženicha a Nevěsty, v přeneseném významu sňatku Krista a církve.
Na existenci tohoto díla poprvé upozornil český hudební vědec Emilián Trolda ve 20. letech minulého století. Trolda spojil dva zdánlivě odlišné prameny, totiž nově objevený výpis z Michnova díla v pardubickém muzeu a tištěný hlas varhan, jež se nacházel v hudebním archivu Strahovského kláštera. Zároveň došel k poznání, že všem třinácti písním předchází tzv. ritornello. Ačkoli bylo jasné, že motivicky souvisely s danou písní, jejich přesná rekonstrukce nebyla možná. Samotné písně však Trolda rekonstruoval. V roce 1943 vydal na základě sopránového a varhanního partu svou rekonstrukci Loutny, která se na dlouhou dobu stala jediným zdrojem informací o Michnově sbírce a podkladem pro další hudební realizace.
Objev Loutny české byla šťastná náhoda, popisuje muzikolog Petr Daněk (operaplus.cz)
Ředitel muzea a jeho spolupracovníci mě nechali v plné důvěře pracovat přímo v historické knihovně. Strávil jsem tam řadu hodin a procházel celý historický fond, který obsahuje mnoho cenných tisků a rukopisů.
V 60. letech došlo k novému objevu, totiž tisku particella Loutny české, uloženého v muzeu v Soběslavi. Dílo tak bylo doplněno o kompletní vokální hlasy, nicméně ty instrumentální, ritornely lemující jednotlivé písně, chyběly nadále. K využití a interpretaci soběslavského pramene Loutny došlo ovšem až v roce 1984. Nově vydaná edice se stala součástí repertoárů mnoha souborů specializovaných se na interpretaci barokní hudby. Chybějící instrumentální ritornely byly hypoteticky rekonstruovány tak, aby byla konečná skladba co nejbližší původní verzi. Vycházelo se především ze srovnání s dalšími prameny, dobovou tiskařskou a interpretační praxí.
Františkáni houslový part pravděpodobně založili omylem
Po staletích se nyní konečně podařilo zrekonstruovat skladbu celou. V lednu loňského roku totiž muzikolog doc. Petr Daněk náhodou objevil kompletní part prvních houslí Loutny české v historické knihovně Vlastivědného muzea ve Slaném. Celý cyklus Loutny pochází z bývalé knihovny slánského františkánského kláštera.
Františkáni houslový part pravděpodobně omylem založili do jiných not, díky čemuž se jako jediný z celé skladby dochoval. Docent Daněk nalezený part nejdříve odložil, ovšem že se jedná o světový unikát, mu došlo vzápětí. Michnovo dílo poznal podle názvů jednotlivých skladeb a notového záznamu.
Následovalo ověření původního tisku pomocí vodoznaku, díky němuž bylo snadné určit tiskárnu a období, ze kterého tisk pochází. Nalezený part prvních houslí tvoří dva listy potištěné z obou stran. Ty obsahují vrchní melodický hlas ke všem ritornelům a dvěma písním.
„Protože instrumentální party Michnových meziher k Loutně české nejsou známy, bylo mi jasné, že jde o světový unikát. Byla to velká radost.“ — doc. Petr Daněk
Unikátní objev. Ve Slaném našli staletí ztracenou část Loutny české (lidovky.cz)
Cyklus hymnických skladeb Loutna česká zní od letošních Vánoc jinak. Unikátní notový zápis přitom jen náhodou objevil ve Vlastivědném muzeu ve Slaném přední muzikolog a pedagog Petr Daněk.
Loutna česká konečně kompletně rekonstruována
Loutna česká, jež se do až do současnosti hrála buď jako jednotlivé písně nebo jako celek s improvizovanými předehrami, byla konečně kompletně rekonstruována. V nové podobě poprvé zazněla loni 23. prosince v Rytířském sále Velkopřevorského paláce v Praze v provedení orchestru Ensemble Inégal.
Podle znění melodické linky prvních houslí bylo již snadné doplnit housle druhé. Ačkoli dosud nejsou k dispozici všechny instrumentální hlasy Michnova díla, part prvních houslí umožňuje mnohem přesnější rekonstrukci celé sbírky. Objev houslového partu ve slánské knihovně přispěl i k vyvrácení či potvrzení předchozích hypotéz o podobě skladby. Nyní lze například s jistotou tvrdit, že ve skladbě bylo užito mnohem méně hudebních nástrojů, než se dosud předpokládalo. Odhalujeme také první zmínky o dynamice písní.
Podle muzikologa Petra Daňka nález nevybízí pouze k nové rekonstrukci a interpretaci Michnova díla, je ale zároveň příslibem, že další šťastnou náhodou může být jednou dílo zcela zkompletováno.
Začněte panny zpívati… marginálie k ritornelům Loutny české (P. Daněk, T. Daňková 2014)
Stručný příběh Loutny české v naší hudební historii (P. Hložková 2015)
Aktualizace 25. března 2015
Zveme na přednášku doc. Petra Daňka, nálezce vzácného partu prvních houslí Loutny české, a na koncert nově zrekonstruovaného barokního cyklu Loutna česká v podání souboru Ensemble Inégal v kapli Zasnoubení Panny Marie ve Slaném: Loutna česká — přednáška, výstava a koncert
