Trojí martinické výročí ve znamení nových objevů

V souvislosti s letošními třemi martinickými výročími klíčovými pro vývoj města Slaného přinášíme aktuální zprávy o objevech ve slánském muzeu a o nové knize PhDr. Josefa Kadeřábka, Ph.D.

Obnovený rodokmen

Obnovený rodokmen rodu Martiniců
Obnovený rodokmen rodu Martiniců

Na konci dubna předala muzeu zkušená restaurátorka MgA. Magdalena Rafl Bursová pečlivě obnovený rodokmen rodu Martiniců, který byl nedávno shodou šťastných okolností nalezen ve Slaném. Vzhledem ke špatnému stavu papíru, na němž je ručně rodokmen vykreslen, bylo nutné provést celkové restaurování, aby bylo možné předmět vůbec vystavit veřejnosti a aby bylo zajištěno jeho další uchování. Rodokmen byl také opatřen novým rámem a sklem s UV filtrem.

Rodokmen záhadného původu – o jeho vzniku nám totiž není nic známé – bude ozdobou obnovené části stálé expozice slánského muzea, která bude veřejnosti představena v rámci Slánské muzejní noci v pátek 1. června a bude předmětem dalšího vědeckého zkoumání.

Nová kniha o Martinicích

Nerovný boj o víru: Páni z Martinic a rekatolizace města Slaný (1600 – 1665)
Nerovný boj o víru: Páni z Martinic a rekatolizace města Slaný (1600 – 1665)

V květnových dnech vychází zbrusu nová – a velmi čtivá – kniha, která podrobně mapuje dění ve Slaném v tvrdé době Třicetileté války a vynucené rekatolizace města Slaného, jejímž autorem je slánský rodák, nyní odborný pracovník Ústavu dějin Univerzity Karlovy a Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové PhDr. Josef Kadeřábek, Ph.D. Kniha s názvem Nerovný boj o víru: Páni z Martinic a rekatolizace města Slaný (1600—1665) přináší zásadní nové informace o období proměny Slaného z převážně utrakvistického vzkvétajícího královského města v rekatolizované a zubožené město poddanské. Jedná se o jedno z nejtěžších období dějin města vůbec, které bylo provázeno řadou razantních vrchnostenských opatření i násilím. Můžeme shrnout, že Slaný před a po Třicetileté válce a dokončené rekatolizaci bylo již zcela jiným městem.

Knihu, jejíž obálku zdobí obraz pohřebního štítu rodu Martiniců z muzejní kaple, je možné zakoupit přímo v muzeu za mimořádnou cenu 280 Kč.

Další objevy

Další objevy se budou dotýkat historické muzejní knihovny, kde je uložena řada starých tisků spojených právě s Martinici, ale o tom až někdy příště.


A trojí martinické výročí?

Doplňme, že před 400 lety proběhla 2. (3.) pražská defenestrace (23. 5. 1618), kdy byl za přítomnosti dvou slánských měšťanů z oken Pražského hradu vyhozen také královský místodržící a smečenský pán Jaroslav Bořita z Martinic, čímž bylo odstartováno české stavovské povstání, celoevropská Třicetiletá válka a pro královské město Slaný začaly velmi krušné časy. O 20 let později (31. 8. 1638) město Slaný upadlo dědičně do poddanství rodu Martiniců a konečně 1. 6. 1658 byla Bernardem Ignácem z Martinic podepsána zakládací listina slánské piaristické koleje – nynějšího muzea.

Pohřební štít rodu Martiniců z muzejní kaple
Pohřební štít rodu Martiniců z muzejní kaple