Ostrostřelecký sbor ve Slaném

Přednáška B. Frankové
Malá galerie muzea 20. února 2008 v 17 hodin
Přednáška B. Frankové
Malá galerie muzea 20. února 2008 v 17 hodin

Ostrostřelecké terče ve Vlastivědném muzeu ve Slaném

Terče slánských ostrostřelců, které jsou dnes v majetku Vlastivědného muzea, získalo muzeum od Spolku slánských ostrostřelců po zániku Spolku ve 20. letech 20. století.
Podle spolkových zápisů byl nejstarší terč z roku 1792. Ten se ale nedochoval. Nejstarší terč v muzejních sbírkách má dataci 1794. Zachycuje setninu slánských ostrostřelců při svěcení praporu. Kmotrou byla manželka krajského hejtmana baronka Damnicová, což dokresluje korunka s písmenem D na praporu.

Přesné datum vzniku ostrostřeleckého sboru ve Slaném bohužel z té doby neznáme. Nezachovaly se ani písemné materiály. Zřejmě byly znehodnoceny špatnou úschovou a častým stěhováním spolku, než získal zázemí Na Střelnici.

Obrana městských hradeb, bran a věží vyžadovala nejen hlídky různého druhu, ale především dobře vycvičené střelce. Tuto obranu v hrazených městech, hlavně královských, zajišťovala cechovní společenstva. Základ tvořili drobní řemeslníci, krejčí, ševci, pekaři a jiní, kteří současně doplňovali potřebné síly do vojenského tažení. Proto měli střelecké společnosti různé výsady od svých panovníků.

"Památní kniha střeleckého sboru v Slaném" je uložena ve Státním okresním archivu a je vedena od roku 1855. Zde jsou zachyceny různé zprávy o činnosti sboru, doplněné dobovými fotografiemi a popisem jednotlivých terčů.


Ostrostřelci pořádali každoročně "Královskou střelbu", která bývala veřejnou zábavou. (Na malovaném terči je vyznačen střed). Střelec, který dosáhl nejlepšího střeleckého zásahu se stal králem střelby a na své náklady nechal pro příští rok namalovat terč nový. Proto jsou na terčích zachovány díry po střelbě. Vedle antických a biblických historických námětů jsou zde zachyceny žertovné náměty v pohledu na život tehdejšího dění. Dva terče s motivem Čechie a textem o konstituci a věncem se stuhou v národních barvách nám připomínají rok 1848. Dojemně působí historické náměty hradů a oslavy našich panovníků. Na několika deskách jsou zachyceny též stavby z našeho města (Hemerkův statek, Pražská brána, domy na náměstí, Blahotický zámek). U několika terčů jsou známi i autoři (Dítě, Liebscher, Vacek, Peters). Začátek 20. století je v souboru zastoupen reprodukcemi obrazů zachycujících historické události, od malířů (Ženíšek, Brožík, Ullík). Postrádají však naivitu a vtip předchozích dřevěných desek.

Ostrostřelecké terče byly po restaurování vystaveny jako celek v galerii muzea v r. 1965. Některé z nich prezentovalo naše muzeum na několika výstavách. Především na 3. bienále naivního umění v Bratislavě v r. 1971, a na Světové výstavě v Montrealu v r. 1972 v prezentaci výstavy "Člověk a jeho svět". Několik terčů bylo vystaveno ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy a v Muzeu T. G. Masaryka v Rakovníku a v Městském muzeu v Žatci. Slánské terče byly též reprodukovány na kalendářích.

V roce 2006 byly ostrostřelecké terče prezentovány na stánku města Slaného při Regiontoure v Brně.