Listopad 1989 ve vzpomínkách slánských pamětníků

V předvečer 20. výročí událostí roku 1989 bude v malé galerii Vlastivědného muzea ve Slaném slavnostně uveden sborník pamětníků ze Slaného a Slánska. Vznikl na základě příspěvků přímých účastníků těchto dějinných událostí v našem regionu.

Listopad 1989 ve vzpomínkách slánských pamětníkůDivadlo ve Slaném – litopad 1989

Fotogalerie

Malá galerie muzea 16. listopadu v 16 hodin

Listopad 1989 ve vzpomínkách slánských pamětníků

Vlastivědné muzeum ve Slaném ve spolupráci s Městským úřadem Slaný vydává v těchto dnech sborník
"Listopad 1989 ve vzpomínkách slánských pamětníků". Publikace popisuje listopadové události roku 1989 a období několika následujících měsíců z pohledu pamětníků ze Slaného a Slánska. Vzpomínky – především na dění ve Slaném, ale i na nedalekém Kladně a v dalších obcích Slánska – jsou doplněny zápisy z kronik, novinovými články, dobovými dokumenty, a bohatou fotodokumentací.

Přestože mnozí současníci zastávají názor, že politický i společenský vývoj se ubíral jiným směrem, než si tehdy představovali, všichni vzpomínají na události po 17. listopadu 1989 s pozitivní nostalgií jako na období euforie, kdy lidé k sobě měli blíž a nic se nezdálo nemožné. Vždyť pro většinu z nás, kteří v roce 1968 byli příliš malí, či se ještě ani nenarodili, je listopad 1989 jediným obdobím, kdy jsme byli účastni událostem ne-li světového, pak jistě evropského významu.

Mnozí lidé se domnívají, že když nebyli svědky a aktéry těch nejvýznamnějších celostátních událostí, jejich vzpomínky na listopad 1989 nejsou důležité. To je však omyl. Někteří z nás byli aktéry, jiní pouze sledovali dění kolem sebe, další nepřekročili práh dospělosti. Přesto vzpomínky každého doplňují mozaiku událostí, ze kterých se historie tohoto období skládá. Pamětníky totiž nemusí být vždy jen lidé, kteří tyto události tvořili, mohou to být i ti, kterých se určité situace dotýkaly, či byli jen jejich pasivními pozorovateli. Proto mají veškeré zachycené vzpomínky svůj význam.

Škoda, že někteří aktéři tehdejšího dění přímo odmítli své vzpomínky zveřejnit, jiní několik měsíců slibovali, že určitě přispějí (aby pak rovněž nic nedodali) a další nejprve vzpomínky sepsali či nahráli, aby pak vzápětí jejich zveřejnění odmítli. Přesto však věřím, že dvě desítky lokálních vzpomínek na období mezi 17. listopadem 1989 a prvními svobodnými volbami, obsažených v naší publikaci, vám mohou zprostředkovat poměrně věrný obraz tehdejšího dění ve Slaném a slánském regionu.

Při četbě vzpomínkových knih je nutno mít na zřeteli, že někteří autoři své vzpomínky vědomě či podvědomě upravují. Jiní svými vzpomínkami chtějí obhájit či objasnit své tehdejší postoje. Další tvrdošíjně lpí na tom, že vše se odehrálo tak, jak to oni pamatují, přestože vzpomínky dalších pamětníků líčí věci zcela opačně. To se ostatně týká i zápisů v kronikách, které vypadají zcela jinak, jsou-li psány až v první polovině roku 1990, přestože popisují události z listopadu 1989.

Vzpomínky, zachycující období, jehož aktéři ještě žijí mezi námi, v sobě navíc ve městě velikosti Slaného obsahují i další aspekt. Většina obyvatel se zná navzájem a ví, že „padouch nebo hrdina, vždyť jsme jedna rodina“. V případě kritiky se jedná o kritiku neadresnou a neuvádějí se jména – vždyť ti lidé žijí mezi námi – někdo je nyní nadřízeným ve firmě, s jiným se potkáváme na chodbě domu, kde bydlíme, nebo jezdíme denně autobusem do práce. A tak každý z pamětníků sám ví, kde ve vzpomínání udělal svoji osobní „tlustou čáru za minulostí“ a podlehl pocitu, že „co jsme si, to jsme si“. A na čtenářích je domýšlet si mezi řádky, jak to pamatujeme z četby novin do listopadu 1989.

Publikace by nevznikla bez přispění mnoha pamětníků, kterým patří poděkování za jejich odvahu i ochotu. Neméně
důležitou osobou, bez jejíž energie by celá publikace nevznikla, je paní Blažena Hrabánková z Vlastivědného muzea ve Slaném, která nahrávala a přepisovala některé vzpomínky a opakovaně žádala o spolupráci mnohé další. Publikace by též nevznikla bez fundovaných textů a celkové korektury Mgr. Zdeňka Víška, profesora Obchodní akademie E. Beneše ve Slaném a přispění paní Boženy Frankové, ředitelky Vlastivědného muzea ve Slaném. Poděkování patří i sponzorům, kterými jsou Nadačnímu fond Kalich a Mgr. Barbora Bartoníčková – Adega Duras.

Slavnostní prezentace sborníku proběhne v pondělí 16. listopadu od 16.00 hodin v Malé galerii slánského muzea. Všichni jsou srdečně zváni.

Ing. Pavel Bartoníček,
1. místostarosta