Bitva u Rakovníka 1620
Přednáška Mgr. Kateřiny Blažkové z Muzea T. G. M. Rakovník připomene letošní výročí porážky českého stavovského povstání v prvních letech třicetileté války.
Město Rakovník a jeho blízké okolí se ve dnech 27. října až 5. listopadu roku 1620 stalo svědkem a přímým účastníkem opakovaných, ale nevýrazných vojenských střetů znepřátelených císařsko-ligistických a stavovských vojsk. Právě odtud se po nerozhodném výsledku vydaly obě armády na vyčerpávající cestu ku Praze, připomínající nesmyslnou honičku, během níž se dokonce stavovské vojsko císařským na jeden den zcela ztratilo kdesi v křivoklátských lesích, aby je pak o den předběhlo a do Prahy dorazilo už 7. listopadu 1620 večer.
Na Bílé hoře během několika málo odpoledních hodin v neděli 8. listopadu 1620 nejspíš právě kvůli absolutnímu vyčerpání a demotivaci stavovských vojáků bylo rozhodnuto o konci českého stavovského povstání a začátku dlouhotrvajícího celoevropského válečného konfliktu – třicetileté války.
O tom, jak by se situace vyvíjela, pokud by se u Rakovníka podařilo svést rozhodující bitvu, můžeme jen spekulovat. Faktem je, že v průběhu desetidenních bojů se ani jedna strana nenechala vyprovokovat k otevřené bitvě, a tak došlo u Rakovníka spíše ke zdržení a prodloužení nervozity vojsk z blížící se zimy.
Padlé můžeme zřejmě počítat jen na desítky, maximálně stovky. Mezi raněnými byl i velitel císařského vojska hrabě Buquoy. Zajímavostí je, že se na situaci do města přijel podívat sám „zimní král“ Fridrich Falcký, jehož pobyt v Rakovníku však zůstal nezmapován, což vypovídá o snaze města se ke své loajalitě ke stavovskému povstání po vítězství Habsburků raději nehlásit.
