Vstupné zdarma 1. středu v červenci a srpnu


hlavní budova muzea, 1. července a 5. srpna 2020

Obě výstavy a stálé expozice v hlavní budově muzea ve Slaném budou pro všechny návštěvníky v době prázdnin vždy 1. středu v měsíci, tedy 1. července a 5. srpna,
otevřeny zdarma v standardní otevírací době 9—16 hodin. Vstup pro poslední prohlídky bude umožněn nejpozději v 15.30.

Prodloužení výstav


hlavní budova muzea, do 23. srpna 2020

Dvě výstavy z muzejních sbírek, které musely být v jarních měsících uzavřeny, budou prodlouženy až do 23. srpna!

Konkrétně se jedná o
Slánské jarní tání a Tváře slánských spolků.

Muzeum můžete navštívit každý den kromě pondělí od 9 do 16 hodin.

press-plakat-jarni-tani_prodlouženoa4-inzerce-tvare-slanskych-spolku

Prezentace 27. ročníku Slánského obzoru


středa 24. června 2020 od 17 hodin, malá galerie muzea

V polovině června bude společností Patria, z.s., a naším muzeem za finančního přispění Městského úřadu Královského města Slaného vydán již 27. ročník obnovené ročenky Slánský obzor, který přibližuje historické události našeho regionu. Vedoucí redaktorkou této ročenky je historička a spisovatelka Zora Dvořáková.

Obsah Slánského obzoru je tradičně rozdělen do čtyř částí - Statě a pojednání, Portrétní galerie, Zprávy a Kronika. Statě a pojednání přinášejí odborné texty Milana Dundra
Významné stromy, které mají souvislost s Gymnáziem V. Beneše Třebízského ve Slaném, Jana Čečrdleho Jiří Adam z Martinic a Giovanna Gonzaga a Zdeňka Víška Antisemitské nepokoje 1899 ve Slaném pohledem dobového tisku.

Dějinám dvacátého století jsou věnovány studie
Ostraha zámku v Lánech za prezidentů Edvarda Beneše a Klementa Gottwalda [M.Bárta] a Výsledky parlamentních voleb a voleb do zastupitelstev obcí 1990 ve Slaném (M. Hes). V Portrétní galerii se čtenáři mohou například seznámit s připomenutím životních osudů posledního slánského purkmistra Antonína Prügla (1829–1919) a kladenského hudebníka Adolfa Kubáta (1899–1980). Zprávy obsahují informace Petry Kubrové Zemědělství na Slánsku – nová expozice v Národopisném muzeu a Ireny Veverkové a Miroslava Oliveria Z regionální literatury vydané v roce 2019. Rubrika Kronika pak přináší příspěvky Spolek divadelních ochotníků ve Slaném [M. Balá, J. Cingrová] a Napínavá četba ve slánské kronice II. [O. Judlová].

Na veřejném uvedení Slánského obzoru vystoupí s komentovanou prezentací svých příspěvků ředitel slánského muzea Jan Čečrdle, dále zástupkyně ředitele muzea Petra Kubrová a ředitel slánského gymnázia Milan Dundr. Moderátorkou prezentace bude Irena Veverková, tajemnice společnosti Patria.

(z redakční rady Slánského obzoru)

plakat 27 slansky obzor prezentace 2020 2

Znovuotevření muzea


Hlavní budova Vlastivědného muzea ve Slaném je veřejnosti otevřena od úterý 12. května 2020. Při vstupu do muzea je třeba dodržovat uvedené podmínky a pravidla.

Navstevni rad pro ome zeny provoz muzea

Uzavření muzea


všechny prostory muzea, od 14. března 2020 do odvolání

V rámci preventivních opatřeních směřující k omezení šíření COVID-19 bude Vlastivědné muzeum ve Slaném (všechny provozy a pobočky) od soboty 14. 3. 2020 až do odvolání veřejnosti uzavřeno.

Děkujeme za pochopení.

Zrušení akcí


všechny prostory muzea, od 10. března 2020 do odvolání

Vlastivědné muzeum ve Slaném ode dneška v souladu s rozhodnutím bezpečnostní rady státu ruší veškeré naplánované akce, a to až do odvolání.

Děkujeme za pochopení.

Slánské jarní tání / Příroda a jaro z depozitářů slánského muzea


výstava, 19. 3.—31. 5. 2020, vernisáž 18. 3. v 17 hodin, galerie v 2. patře

Výstava Slánské jarní tání přináší návštěvníkům možnost nahlédnout do jednotlivých podsbírek muzea. Předměty, které spojují témata jara, květin a jiných rostlin a vůbec rozpuku přírody po zimním spánku, jsou pečlivě vybírány napříč depozitáři slánského muzea. Vystaveny budou zejména ty, které nebyly po mnoho let veřejnosti zpřístupněny a dokumentují pestrost muzejních sbírek. Důraz bude kladen převážně na výtvarné umění, umělecké řemeslo anebo textilie.
Vstupné na výstavu je 20 Kč.

plakat-jarni-tani

Regio Slanensis VIII


přednáškový cyklus, 16.—26. března 2020, aula gymnázia a hlavní budova muzea

Letos se již po osmé ponese březnový program muzea v duchu vzdělávacího cyklu
Regio Slanensis. Hlavní část proběhne v aule slánského gymnázia, kde zazní osm tematických přednášek, které větší či menší měrou váží na oblast Slánska a okolí a jistě zaujmou i návštěvníky z řad veřejnosti, které bude aula rovněž otevřena. Pozornost jistě přitáhne příspěvek archeoložky Mgr. Drahomíry Malykové, Ph.D., která ve středu 18. 3. pohovoří o výsledcích archeologických výzkumů při stavbě severního obchvatu Slaného. Poslední příspěvek naopak přednese v malé galerii muzea ředitel gymnázia RNDr. Milan Dundr, CSc., na téma Slánská hora pohledem přírodovědce, a to ve čtvrtek 26. března od 17 hodin.

Program doplní první letošní koncert Kruhu přátel hudby. Ve
středu 25. března od 19 hodin v kapli Zasnoubení Panny Marie vystoupí Smíšený pěvecký sbor Harmonie Louny. Důležitým bodem programu bude ve středu 18. března v 17 hodin zahájení výstavy Slánské jarní tání v galerii muzea. Dočasná expozice nabídne předměty z jednotlivých podsbírek muzea, které spojují témata jara, květin a jiných rostlin a vůbec rozpuku přírody po zimním spánku. Důraz bude kladen na výtvarné umění, umělecké řemeslo, výrobky místních řemeslníků anebo textilie.

Regio Slanensis VIII plakat

Tváře slánských spolků / Fotografická tabla slánských spolků a sdružení 19. a 20. století


výstava, 13. 2.—18. 4. 2020, vernisáž 12. 2. v 17 hodin, výstavní síň v 1. patře

Ve druhé polovině 19. století ve Slaném dochází k nebývalému ekonomickému a společenskému rozmachu, kdy vznikají průmyslové podniky (například strojírenský podnik Bolzano-Tedesco nebo de Liserova textilní továrna), živnosti a finanční instituce – Občanská záložna 1864, Okresní hospodářská záložna 1882 a Spořitelna městská 1898, ale též jsou zakládány po pádu tzv. Bachova absolutismu (1859) i ve Slaném pěvecké, sportovní, hasičské, vzdělávací a další spolky které napomohly – vedle postupně vznikajících politických stran – ke vzniku české občanské společnosti. Připravovaná výstava představí osobnosti vybraných slánských spolků a sdružení. Instalace bude doplněna o doprovodné texty i trojrozměrné předměty úzce spjaté s konkrétními spolky. Návštěvník výstavy bude mít jedinečnou možnost zhlédnout rozmanitý soubor fotografických tabel ze sbírek Vlastivědného muzea.
Vstupné na výstavu je 20 Kč.

tvare-slanskych-spolku

Československé dějiny podle Ruska


přednáška, čtvrtek 13. února 2020 od 18 hodin, malá galerie

V únoru Vás zveme na přednášku na aktuální horké téma, kde Mgr. Daniela Kolenovská, Ph.D. (Katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd UK), pohovoří o tom, jak jsou v současném Rusku překrucovány české dějiny. Příspěvek sleduje proměnu ruského výkladu československých dějin v kontextu aktuální historické politiky Moskvy. Zaměřuje se na přelomové momenty 20. století, které vedle československo-sovětských vztahů významně ovlivnily vývoj české i ruské společnosti, a po rozkladu sovětského bloku se proto staly předmětem intenzivního výzkumu historiků obou států. Komplex odborných odpovědí na otázky spojené s československou politikou SSSR v letech 1935-1989 zpochybnil pozitivní výklad dopadů sovětské zahraniční strategie. V dnešním Rusku je proto považován za překážku nového mocenského vzestupu Moskvy a podléhá intenzivnímu přehodnocování. Co nového tedy ruští historici zjistili v poslední dekádě o sovětské ochotě pomoci Československu v roce 1938, o sovětsko-československé spolupráci od začátku 2. světové války po československý únor 1948 nebo o srpnu roku 1968? A je toho dost, aby minulost narušila aktuální mezistátní vztahy?
Vstupné na přednášku je dobrovolné.

plakat přednáška kolenovská rusko 2020

Jiří Adam z Martinic a jeho exotická choť


přednáška, 30. ledna 2020 od 18 hodin, malá galerie muzea

Nejstaršímu synovi neblaze proslulého
Jaroslava Bořity bude věnována první přednáška v roce. V tomto příspěvku se dozvíte, že právě smečenský rodák Jiří Adam dosáhl mnohem důležitějšího postavení než jeho otec, byl blízko samotnému císaři a získal též vysněnou manželku z velmi významného italského rodu Gonzagů. Ovšem sňatek s kráskou z kulturně odlišného jihu Evropy nebyl bez obtíží, o čemž rovněž pohovoří ředitel muzea Jan Čečrdle. Řeč bude i o vztahu Jiřího Adama z Martinic ke Slanému. Doplňujeme, že celý neobyčejný příběh tohoto hraběte a jeho „skandální“ ženy bude publikován v letošním čísle Slánského obzoru. Vstupné na lehce netradičně pojatou přednášku, kterou doprovodí bohatý obrazový materiál, je dobrovolné.

plakat přednáška martinic gonzaga čečrdle leden 2020