Záznam koncertu k 400. výročí bitvy na Bílé hoře


Přinášíme vám kompletní záznam koncertu, který proběhl v kostele sv. Gotharda ve Slaném v sobotu 12. září u příležitosti Dnů evropského dědictví.

13 kilometrů objevů


vernisáž výstavy, 21. října v 18 hodin, hlavní budova muzea

V září vrcholí příprava velké archeologické výstavy
Třináct kilometrů objevů, která bude zahájena ve středu 21. října v 18 hodin a představí unikátní nálezy ze severního obchvatu města Slaného přilehlých obcí (Blahotice, Dolín, Vítov, Luníkov, Ješín a Velvary). Co na výstavě budete moci spatřit?

Ne všechny lidské činnosti zanechají viditelné stopy a většina z nich nenávratně zmizí. Ty zbylé ale mohou napovědět, jak lidé v minulosti žili. Jak vypadaly jejich domy a vesnice, jak hospodařili a jak pohřbívali své mrtvé? Od srpna 2018 do dubna 2019 proběhl rozsáhlý záchranný archeologický výzkum v průběhu výstavby silnice I/16 ze Slaného do Velvar. Během několika měsíců bylo prozkoumáno více než 2500 archeologických situací na téměř 13 kilometrech trasy.

Nejstarším nálezem z výzkumu je kamenný nástroj z mladého paleolitu (40 000—10 000 př. n. l.), který byl však objeven u Ješína v daleko mladším hrobě kultury zvoncovitých pohárů (2 500—2 200 př. n. l.) z konce doby kamenné. Z té samé doby pocházelo i pohřebiště, odkryté mezi Ješínem a Hobšovicemi, dosud největší v Čechách. Na stejném místě pohřbívali později své mrtvé Keltové v době laténské (500 let př. n. l. - 0).

Na návrší nad Vítovem a v jeho okolí odhalil výzkum stopy rozsáhlých sídlišť, vybudovaných zdánlivě daleko od vodního zdroje. Terénní práce však odkryly významné prameniště zaniklého potoka, který byl zdrojem vody pro obyvatele zdejších osad, od doby bronzové až po dobu římskou, kdy se zde brzy po přelomu letopočtu usídlili germánští osadníci.

Větší slovanskou vesnici z raného středověku na břehu Červeného potoka u Velvar připomínají pozůstatky domů s kamennými píckami a hlubokými zásobními jámami. V těsné blízkosti Velvar pak byly odhaleny kulturní vrstvy z vrcholného středověku a novověký mlýnský náhon.

Velké množství objevených předmětů a archeologických situací, prozkoumaných a zdokumentovaných často za nelehkých pracovních podmínek, představuje spolu s odebranými vzorky zdroj velmi cenných poznatků o minulosti lidí a krajiny nejen na Slánsku. Více na vás čeká na naší velké archeologické výstavě, která potrvá do září 2021.

13km objevů_A4

Zemřel František Hofman


S hlubokým zármutek vám oznamujeme, že v neděli 13. září 2020 nás navždy opustil známý slánský pedagog, hudebník, organizátor a dlouholetý středoškolský profesor František Hofman. Byl rovněž stálým spolupracovníkem našeho muzea, zejména při pořádání a uvádění koncertů Kruhu přátel hudby. Poslední rozloučení proběhne tento čtvrtek 17. září v 13 hodin v kapli Zasnoubení Panny Marie v budově muzea.

Hofman

Bitva u Rakovníka 1620


přednáška, středa 16. září 2020 od 17 hodin, malá galerie

Přednáška
Mgr. Kateřiny Blažkové z Muzea T. G. M. Rakovník připomene letošní výročí porážky českého stavovského povstání v prvních letech třicetileté války.

Město Rakovník a jeho blízké okolí se ve dnech 27. října až 5. listopadu roku 1620 stalo svědkem a přímým účastníkem opakovaných, ale nevýrazných vojenských střetů znepřátelených císařsko-ligistických a stavovských vojsk. Právě odtud se po nerozhodném výsledku vydaly obě armády na vyčerpávající cestu ku Praze, připomínající nesmyslnou honičku, během níž se dokonce stavovské vojsko císařským na jeden den zcela ztratilo kdesi v křivoklátských lesích, aby je pak o den předběhlo a do Prahy dorazilo už 7. listopadu 1620 večer. Na
Bílé hoře během několika málo odpoledních hodin v neděli 8. listopadu 1620 nejspíš právě kvůli absolutnímu vyčerpání a demotivaci stavovských vojáků bylo rozhodnuto o konci českého stavovského povstání a začátku dlouhotrvajícího celoevropského válečného konfliktu – třicetileté války. O tom, jak by se situace vyvíjela, pokud by se u Rakovníka podařilo svést rozhodující bitvu, můžeme jen spekulovat. Faktem je, že v průběhu desetidenních bojů se ani jedna strana nenechala vyprovokovat k otevřené bitvě, a tak došlo u Rakovníka spíše ke zdržení a prodloužení nervozity vojsk z blížící se zimy. Padlé můžeme zřejmě počítat jen na desítky, maximálně stovky. Mezi raněnými byl i velitel císařského vojska hrabě Buquoy. Zajímavostí je, že se na situaci do města přijel podívat sám „zimní král“ Fridrich Falcký, jehož pobyt v Rakovníku však zůstal nezmapován, což vypovídá o snaze města se ke své loajalitě ke stavovskému povstání po vítězství Habsburků raději nehlásit.

plakat přednáška bitva u rakovníka blažková září 2020

Slaný 1620 - Koncert k 400. výročí bitvy na Bílé hoře


kostel sv. Gotharda ve Slaném, sobota 12. září 2020 od 17 hodin

Komentovaný koncert v
kostele sv. Gotharda ve Slaném představí tvorbu významného skladatele a varhaníka Charlese Luythona, který působil na dvoře císaře Rudolfa II. a jeho vrstevníků. Akce představuje návrat mimořádně cenného tisku Luythonových skladeb do slánského kostela, kam byl tento exemplář zakoupen po svém vydání roku 1609. Kniha byla po staletích znovu objevena a bude poprvé vystavena veřejnosti.

Koncert současně připomíná trojí výročí roku 1620:
bitvu na Bílé hoře, před níž město Slaný zaznamenalo hospodářský a kulturní rozkvět, dále úmrtí Charlese Luythona (2. 8. 1620) a konečně počátek kavalírské cesty Jiřího Adama z Martinic, jemuž byl kmotrem sám Rudolf II.

Vystoupí vokální soubor
Dyškanti pod vedením Martina Horyny, který zahraje též na varhany. Komentář Petr Daněk a Jan Čečrdle. Vstupné je dobrovolné.

Akce je součástí programu
Dnů evropského dědictví.

Slaný 1620 koncert plakát

Hejtmančin úřední den v regionu


úterý 8. září 2020 od 10 do 14 hodin, průčelí hlavní budovy muzea

Středočeský kraj pořádá setkání hejtmanky s občany. Setkání proběhne v podloubí v průčelí muzea, za nepřízně počasí v malé galerii v přízemí.

HUD_SLANY_851x315

Změna otevírací doby


Upozorňujeme návštěvníky, že vzhledem k probíhajícímu Staročeskému jarmarku v naší pobočce v Třebízi bude hlavní budova muzea ve Slaném po celou sobotu 29. srpna 2020 uzavřena.

Staročeský jarmark 2020


sobota, 29. srpna 2020, 9—16 hodin, statky čp.1 a 2 v Třebízi

Poslední srpnovou sobotu proběhne v Národopisném muzeu v Třebízi již 12. ročník Staročeského jarmarku. Ani letos nebudou chybět pestré stánky s nabídkou rukodělných výrobků a přírodních produktů, ukázky řemesel a lahodné občerstvení. Program pro děti bude letos navíc doplněn o divadelní loutkoherecké představení. Atmosféru bude tradičně dokreslovat živá lidová hudba. Vstupné na jarmark zahrnuje i možnost navštívit stálé expozice muzea včetně dalších objektů na třebízské návsi s poutavým komentářem paní průvodkyně.

plakat-final-jsrmark-2020

Zemřel PhDr. Karel Křesadlo


S hlubokým zármutek vám oznamujeme, že ve středu 29. července 2020 nás navždy opustil slánský rodák, historik a archivář PhDr. Karel Křesadlo (*1944), který významně přispěl k poznání dějin města Slaného v období husitství a renesance.

Po absolvování střední Všeobecně vzdělávací školy ve Slaném v roce 1962 nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval obor Archivnictví. Zde absolvoval v roce 1969 s diplomovou prací Městské knihy, kancelář a správa ve Slaném v polovině 16. století. Titul PhDr. obdržel v roce 1984 na Masarykově univerzitě v Brně. Jako odborný archivář nastoupil do Státního okresního archivu v Jihlavě, jehož ředitelem se stal v roce 1978. Ve funkci zůstal až do roku 1996, kdy ho zastihla vážná nemoc. Odborným zaměřením Karla Křesadla byla regionální historie Slaného a Jihlavska. Z publikovaných prací pro slánský region můžeme zmínit Slaný od prvních zpráv do Bílé hory, Z kšaftů slánských měšťanů 16. století či Město Slaný za husitství. Karel Křesadlo vedle publikační činnosti často přednášel a zabýval se další kulturně osvětovou činností. Na podzim r. 2016 održel Cenu Vlastimila Kybala.

křesadlo (kopie)
křesadlo parte (kopie)

Noční prohlídka muzea


Pro zájemce o nevšední zážitek přinášíme vůbec první noční procházku po muzeu. Nenechte si ujít komentovanou prohlídku stálých expozic v potemnělé atmosféře s oživlými exponáty. Na dobrodružství s baterkami, které ocení nejen děti, se objednávejte na kubrova@meuslany.cz nebo přímo v muzeu. Kapacita prohlídky je omezená. Vycházka pro dospělé se uskuteční v pátek 24. července od 21.30, vycházka pro rodiče s dětmi proběhne v sobotu 22. srpna od 21 hodin. Vstupné na akci je 70 Kč pro dospělé a 50 Kč pro děti.

noc (kopie)

S Vojtou za pokladem


S Vojtou za pokladem je název nové prázdninové hry pro děti se závěrečným losováním o zajímavé ceny. V čem hra spočívá? Po zakoupení vstupenky do stálých expozic Vlastivědného muzea vyplní malí návštěvníci zábavný soutěžní kvíz. Jednoduché otázky budou rozmístěny v jednotlivých částech muzea a děti zábavnou formou vtáhnou do prohlídky expozic. Vyplněný soutěžní lístek zájemci odevzdají průvodkyni.
Po ukončení hry a odhalení pokladu, jehož část si děti odnesou s sebou, budou správně vyplněné soutěžní lístky zařazeny do slosování, které proběhne na Staročeském jarmarku v Třebízi v sobotu 29. srpna. O výhercích budeme následně informovat na webových stránkách a Facebooku muzea.
Hra S Vojtou za pokladem je připravena
od 1. července.

soutez (kopie)

Vstupné zdarma 1. středu v červenci a srpnu


hlavní budova muzea, 1. července a 5. srpna 2020

Obě výstavy a stálé expozice v hlavní budově muzea ve Slaném budou pro všechny návštěvníky v době prázdnin vždy 1. středu v měsíci, tedy 1. července a 5. srpna,
otevřeny zdarma v standardní otevírací době 9—16 hodin. Vstup pro poslední prohlídky bude umožněn nejpozději v 15.30.

Prodloužení výstav


hlavní budova muzea, do 23. srpna 2020

Dvě výstavy z muzejních sbírek, které musely být v jarních měsících uzavřeny, budou prodlouženy až do 23. srpna!

Konkrétně se jedná o
Slánské jarní tání a Tváře slánských spolků.

Muzeum můžete navštívit každý den kromě pondělí od 9 do 16 hodin.

press-plakat-jarni-tani_prodlouženoa4-inzerce-tvare-slanskych-spolku

Prezentace 27. ročníku Slánského obzoru


středa 24. června 2020 od 17 hodin, malá galerie muzea

V polovině června bude společností Patria, z.s., a naším muzeem za finančního přispění Městského úřadu Královského města Slaného vydán již 27. ročník obnovené ročenky Slánský obzor, který přibližuje historické události našeho regionu. Vedoucí redaktorkou této ročenky je historička a spisovatelka Zora Dvořáková.

Obsah Slánského obzoru je tradičně rozdělen do čtyř částí - Statě a pojednání, Portrétní galerie, Zprávy a Kronika. Statě a pojednání přinášejí odborné texty Milana Dundra
Významné stromy, které mají souvislost s Gymnáziem V. Beneše Třebízského ve Slaném, Jana Čečrdleho Jiří Adam z Martinic a Giovanna Gonzaga a Zdeňka Víška Antisemitské nepokoje 1899 ve Slaném pohledem dobového tisku.

Dějinám dvacátého století jsou věnovány studie
Ostraha zámku v Lánech za prezidentů Edvarda Beneše a Klementa Gottwalda [M.Bárta] a Výsledky parlamentních voleb a voleb do zastupitelstev obcí 1990 ve Slaném (M. Hes). V Portrétní galerii se čtenáři mohou například seznámit s připomenutím životních osudů posledního slánského purkmistra Antonína Prügla (1829–1919) a kladenského hudebníka Adolfa Kubáta (1899–1980). Zprávy obsahují informace Petry Kubrové Zemědělství na Slánsku – nová expozice v Národopisném muzeu a Ireny Veverkové a Miroslava Oliveria Z regionální literatury vydané v roce 2019. Rubrika Kronika pak přináší příspěvky Spolek divadelních ochotníků ve Slaném [M. Balá, J. Cingrová] a Napínavá četba ve slánské kronice II. [O. Judlová].

Na veřejném uvedení Slánského obzoru vystoupí s komentovanou prezentací svých příspěvků ředitel slánského muzea Jan Čečrdle, dále zástupkyně ředitele muzea Petra Kubrová a ředitel slánského gymnázia Milan Dundr. Moderátorkou prezentace bude Irena Veverková, tajemnice společnosti Patria.

(z redakční rady Slánského obzoru)

plakat 27 slansky obzor prezentace 2020 2

Znovuotevření muzea


Hlavní budova Vlastivědného muzea ve Slaném je veřejnosti otevřena od úterý 12. května 2020. Při vstupu do muzea je třeba dodržovat uvedené podmínky a pravidla.

Navstevni rad pro ome zeny provoz muzea

Uzavření muzea


všechny prostory muzea, od 14. března 2020 do odvolání

V rámci preventivních opatřeních směřující k omezení šíření COVID-19 bude Vlastivědné muzeum ve Slaném (všechny provozy a pobočky) od soboty 14. 3. 2020 až do odvolání veřejnosti uzavřeno.

Děkujeme za pochopení.

Zrušení akcí


všechny prostory muzea, od 10. března 2020 do odvolání

Vlastivědné muzeum ve Slaném ode dneška v souladu s rozhodnutím bezpečnostní rady státu ruší veškeré naplánované akce, a to až do odvolání.

Děkujeme za pochopení.

Slánské jarní tání / Příroda a jaro z depozitářů slánského muzea


výstava, 19. 3.—31. 5. 2020, vernisáž 18. 3. v 17 hodin, galerie v 2. patře

Výstava Slánské jarní tání přináší návštěvníkům možnost nahlédnout do jednotlivých podsbírek muzea. Předměty, které spojují témata jara, květin a jiných rostlin a vůbec rozpuku přírody po zimním spánku, jsou pečlivě vybírány napříč depozitáři slánského muzea. Vystaveny budou zejména ty, které nebyly po mnoho let veřejnosti zpřístupněny a dokumentují pestrost muzejních sbírek. Důraz bude kladen převážně na výtvarné umění, umělecké řemeslo anebo textilie.
Vstupné na výstavu je 20 Kč.

plakat-jarni-tani

Regio Slanensis VIII


přednáškový cyklus, 16.—26. března 2020, aula gymnázia a hlavní budova muzea

Letos se již po osmé ponese březnový program muzea v duchu vzdělávacího cyklu
Regio Slanensis. Hlavní část proběhne v aule slánského gymnázia, kde zazní osm tematických přednášek, které větší či menší měrou váží na oblast Slánska a okolí a jistě zaujmou i návštěvníky z řad veřejnosti, které bude aula rovněž otevřena. Pozornost jistě přitáhne příspěvek archeoložky Mgr. Drahomíry Malykové, Ph.D., která ve středu 18. 3. pohovoří o výsledcích archeologických výzkumů při stavbě severního obchvatu Slaného. Poslední příspěvek naopak přednese v malé galerii muzea ředitel gymnázia RNDr. Milan Dundr, CSc., na téma Slánská hora pohledem přírodovědce, a to ve čtvrtek 26. března od 17 hodin.

Program doplní první letošní koncert Kruhu přátel hudby. Ve
středu 25. března od 19 hodin v kapli Zasnoubení Panny Marie vystoupí Smíšený pěvecký sbor Harmonie Louny. Důležitým bodem programu bude ve středu 18. března v 17 hodin zahájení výstavy Slánské jarní tání v galerii muzea. Dočasná expozice nabídne předměty z jednotlivých podsbírek muzea, které spojují témata jara, květin a jiných rostlin a vůbec rozpuku přírody po zimním spánku. Důraz bude kladen na výtvarné umění, umělecké řemeslo, výrobky místních řemeslníků anebo textilie.

Regio Slanensis VIII plakat

Tváře slánských spolků / Fotografická tabla slánských spolků a sdružení 19. a 20. století


výstava, 13. 2.—18. 4. 2020, vernisáž 12. 2. v 17 hodin, výstavní síň v 1. patře

Ve druhé polovině 19. století ve Slaném dochází k nebývalému ekonomickému a společenskému rozmachu, kdy vznikají průmyslové podniky (například strojírenský podnik Bolzano-Tedesco nebo de Liserova textilní továrna), živnosti a finanční instituce – Občanská záložna 1864, Okresní hospodářská záložna 1882 a Spořitelna městská 1898, ale též jsou zakládány po pádu tzv. Bachova absolutismu (1859) i ve Slaném pěvecké, sportovní, hasičské, vzdělávací a další spolky které napomohly – vedle postupně vznikajících politických stran – ke vzniku české občanské společnosti. Připravovaná výstava představí osobnosti vybraných slánských spolků a sdružení. Instalace bude doplněna o doprovodné texty i trojrozměrné předměty úzce spjaté s konkrétními spolky. Návštěvník výstavy bude mít jedinečnou možnost zhlédnout rozmanitý soubor fotografických tabel ze sbírek Vlastivědného muzea.
Vstupné na výstavu je 20 Kč.

tvare-slanskych-spolku

Československé dějiny podle Ruska


přednáška, čtvrtek 13. února 2020 od 18 hodin, malá galerie

V únoru Vás zveme na přednášku na aktuální horké téma, kde Mgr. Daniela Kolenovská, Ph.D. (Katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd UK), pohovoří o tom, jak jsou v současném Rusku překrucovány české dějiny. Příspěvek sleduje proměnu ruského výkladu československých dějin v kontextu aktuální historické politiky Moskvy. Zaměřuje se na přelomové momenty 20. století, které vedle československo-sovětských vztahů významně ovlivnily vývoj české i ruské společnosti, a po rozkladu sovětského bloku se proto staly předmětem intenzivního výzkumu historiků obou států. Komplex odborných odpovědí na otázky spojené s československou politikou SSSR v letech 1935-1989 zpochybnil pozitivní výklad dopadů sovětské zahraniční strategie. V dnešním Rusku je proto považován za překážku nového mocenského vzestupu Moskvy a podléhá intenzivnímu přehodnocování. Co nového tedy ruští historici zjistili v poslední dekádě o sovětské ochotě pomoci Československu v roce 1938, o sovětsko-československé spolupráci od začátku 2. světové války po československý únor 1948 nebo o srpnu roku 1968? A je toho dost, aby minulost narušila aktuální mezistátní vztahy?
Vstupné na přednášku je dobrovolné.

plakat přednáška kolenovská rusko 2020

Jiří Adam z Martinic a jeho exotická choť


přednáška, 30. ledna 2020 od 18 hodin, malá galerie muzea

Nejstaršímu synovi neblaze proslulého
Jaroslava Bořity bude věnována první přednáška v roce. V tomto příspěvku se dozvíte, že právě smečenský rodák Jiří Adam dosáhl mnohem důležitějšího postavení než jeho otec, byl blízko samotnému císaři a získal též vysněnou manželku z velmi významného italského rodu Gonzagů. Ovšem sňatek s kráskou z kulturně odlišného jihu Evropy nebyl bez obtíží, o čemž rovněž pohovoří ředitel muzea Jan Čečrdle. Řeč bude i o vztahu Jiřího Adama z Martinic ke Slanému. Doplňujeme, že celý neobyčejný příběh tohoto hraběte a jeho „skandální“ ženy bude publikován v letošním čísle Slánského obzoru. Vstupné na lehce netradičně pojatou přednášku, kterou doprovodí bohatý obrazový materiál, je dobrovolné.

plakat přednáška martinic gonzaga čečrdle leden 2020