Srpnové dny 1968 ve Slaném

Společnost pro ochranu kulturního dědictví PATRIA
vás zve na uvedení publikace vzpomínek

MUDr. Vladimíra Horáka

Obřadní síň Městského úřadu ve Slaném čtvrtek 21. srpna 2008 v 10 hodin

Pozvánka


Publikace „Srpnové dny 1968 ve Slaném“

Čtyřicáté výročí sovětské okupace Československa 21. srpna 1968 je příležitostí k připomenutí tohoto tragického dne naší novodobé historie, který tak neblaze ovlivnil osudy několika generací Čechů a Slováků.

Česká historiografie a publicistika po roce 1989 toto období československých dějin již zhodnotila v  bezpočtu knih, statí a článků. Publikace vydávané k  událostem 21. srpna1968 ve své většině pochopitelně zachycují především dramatické události v rozhodujících centrech tehdejšího politického dění – v okupované Praze, kde její obyvatelé kladli okupantům statečný odpor, a v Moskvě, kde probíhala vynucená jednání sovětského vedení s unesenými československými politiky.

Stranou pozornosti historiků a novinářů tak poněkud zůstává průběh srpnových událostí v dalších městech tehdejšího Československa. Právě toto „bílé místo“ regionálních dějin Slaného a Slánska nyní zaplňuje publikace Vladimíra Horáka „Srpnové dny 1968 ve Slaném“, jejíž veřejná prezentace se bude konat 21. 8. 2008 v 10 hodin v obřadní síni Městského úřadu v Slaném. Autorem publikace je MUDr. Vladimír Horák (nar. 1935), který v letech 1960–1970 působil na chirurgickém oddělení slánské nemocnice. V  srpnu 1968 byl jednou z významných postav občanského odporu ve Slaném a po nástupu husákovské normalizace byl z důvodu svých politických postojů donucen slánskou nemocnici opustit. Text publikace vychází především z autorových vzpomínek, jež jsou doplněny četnými citacemi dobových dokumentů a novinových článků. Vladimír Horák ve 14 kapitolách poutavým způsobem přibližuje nejen průběh prvních dnů sovětské okupace ve Slaném a nejrůznější formy protisovětského vzdoru slánské veřejnosti, ale také pozdější posrpnový vývoj, který se ve Slaném například projevil v únoru 1969 uspořádáním komunistické schůze ve slánském Grandhotelu za účasti jednoho z nejznámějších prosovětských kolaborantů Aloise Indry. Tento neblahý politický vývoj byl pak dovršen na celostátní úrovni nástupem Gustáva Husáka do čela KSČ na jaře 1969. Vladimír Horák v publikaci „Srpnové dny 1968 ve Slaném“ vysoce ocenil osobní statečnost těch slánských občanů, kteří se ani po roce 1968 nevzdali svého vlasteneckého přesvědčení, i když to pro ně a jejich rodiny mělo vážné společenské a existenční důsledky. Autor publikace naopak zcela nesmlouvavě a velmi otevřeně odsoudil zradu těch, kteří ze zbabělosti či ze zištných důvodů přešli na stranu kolaborantského režimu.

V závěru své práce MUDr. Vladimír Horák uvedl toto vyznání:
Uzavírám toto smutnou kapitolu tragického období našich národů. Snažil jsem se připomenout dobu, která nás velmi zasáhla. Připomenout dny statečných lidských činů, obětí, ale i jednání zrádců, jidášů a lidí bezcharakterních. Chtěl jsem popsat nejen naprostou jednotu našich národů v srpnu 1968, ale také popsat i následující kapitulaci. Mnohem víc než postoje cizích vetřelců nás zranilo jednání některých našich lidí. Zbabělost, strach a zrada byly vždy největší hanbou v historii našeho národa… Na naší práci, kterou jsme vykonali od srpna 1968 ve Slaném, nenacházím nic mimořádného, konali jsme jen svoji povinnost. Byla to služba lidí, kteří měli rádi svoje město, svoji zemi a kteří se hlásili ke svému češství... Chci poděkovat všem, kteří s námi spolupracovali, neztratili svoji tvář.“

Text publikace vhodným způsobem doplňuje kromě jmenného rejstříku i obrazová příloha dosud nezveřejněných snímků sovětské okupace Slaného fotografa Jana Čížka a výběr dokumentů z autorova soukromého archivu.

Publikaci „Srpnové dny 1968 ve Slaném“ vydala Patria, společnost pro ochranu kulturního dědictví ve Slaném za finančního přispění Krajského úřadu Středočeského kraje, Městského úřadu Královského města Slaného a Nadačního fondu Kalich.

Mgr. Zdeněk Víšek