Střední Čechy během stavovského povstání a české války


historická výstava, 11. července—19. srpna 2018, galerie muzea

Počátek
Třicetileté války v Evropě měl své kořeny právě v Čechách. Události, které spustila pražská defenestrace 23. května 1618, se intenzivně dotkly celých Středních Čech včetně Slaného.

Po defenestraci a volbě direktorů do čela českého království si zástupci stavů začali vyřizovat účty s katolíky. Ještě v roce 1618 byla poprvé
dobyta Plzeň, 9. listopadu došlo k prvnímu střetu s císařskými vojsky u jihočeské Lomnice. 31. července 1619 schválil generální sněm českých stavů novou ústavu, na jejímž základě byl sesazen král Ferdinand II. Mezitím město Slaný dále požívalo svých výsad včetně náboženské tolerance. Na konci října 1619 dokonce hostilo vévodu Fridricha Falckého před jeho slavnostním příjezdem do Prahy a korunovací novým českým králem 4. listopadu 1619. Situace se ovšem postupně obracela ve prospěch Habsburků, kteří získávali vojenskou převahu. Krize vyvrcholila bitvami u Rakovníka a na Bílé hoře, kde bylo vyčerpané stavovské vojsko poraženo, a císařští obsadili Prahu.

Nedlouho poté doručil vévoda
Maxmilián Bavorský (1573—1651), spojenec císaře a vítěz od Bílé hory, Slanému výzvu ke kapitulaci. Slánští si nejprve vyžádali třídenní lhůtu na rozmyšlenou, která byla ovšem vnímána jako akt odporu vůči panovníkovi. Konšelé slibovali kapitulaci výměnou za zachování stávajících svobod. Pod tlakem tíživé celostátní situace město vyslalo 16. listopadu 1620 plnomocníky, kteří vykonali slib poddanství a věrnosti Ferdinandovi II., který záhy stanovil nového správce Slaného – knížete Karla z Lichtenštejna (1569—1627). Ten začal s odváděním financí z města pro vyživování císařské armády. Přes vyplácení peněz a počáteční sliby nebylo Slaný ušetřeno nakvartýrování císařské jízdy pod velením Viléma Brabantského, který dal uzavřít brány, pro což nebylo možné obdělávat pole, dovážet potraviny nebo pohřbívat zesnulé za hradbami. Postupně se zde vystřídala další vojska, která si s obyvateli Slaného rozhodně nebrala servítky. V polovině roku 1621 vzrostl městský dluh již na 80 tisíc míšeňských grošů. Byl také vyhnán dosavadní slánský děkan.

Ve stejné době začal
Jaroslav Bořita z Martinic se snahami o získání Slaného...
Výstavu připravil a laskavě zapůjčil
Státní oblastní archiv v Praze. Expozice je doplněna velmi kvalitními reprodukcemi desítky unikátních grafických listů, které ilustrují historické události v Čechách a které nám ochotně poskytlo Muzeum hlavního města Prahy.

STR_CECHY_1618_1621_SLANY

Koncert pro muzeum 2018


pátek 29. června 2018, 15—22 hod., Masarykovo náměstí

Školní rok v pátek 29. června uzavře a prázdniny na Masarykově náměstí ohlásí další ročník oblíbeného
Koncertu pro muzeum. Letos si můžete zdarma poslechnout trojici z nejoriginálnějších kapel spojených se Slaným: v 17 hodin hudební pásmo zvesela zahájí Funny Ukulele Band, následovat bude alternativně – písničková Jablkoň a program uzavře oblíbená reggae / ska kapela Rastafidli Orkestra, která letos vydala své první album Soulfood. Doprovodný program na náměstí včetně občerstvení a rozptýlení pro děti začne však již od 15 hodin! Vstup je pro všechny zdarma, profesionální zvuk zajišťuje KS Audio.

koncert_pro_muzeum_plakat

Kryštof Kaplan//Sochy ve městě//Memento 1618 – 2018


venkovní výstava, Slaný – U Brodu a atrium muzea, 1. června—31. října 2018


Od června do října bude pod
kostelem sv. Gotharda (mezi nádrží U Brodu a městskými hradbami) a v atriu muzea veřejně přístupná sochařská instalace talentovaného českého výtvarníka Kryštofa Kaplana, která je originálním mementem krušných událostí, které se odehrály ve Slaném v letech po 2. (3.) pražské defenestraci roku 1618, jejíž 400. výročí si letos připomínáme, a po následné bitvě na Bílé hoře. Vzpurné město se totiž v průběhu kruté Třicetileté války proti své vůli postupně stalo poslušnou baštou katolictví, jak mj. popisuje Josef Kadeřábek v knize Nerovný boj o víru: Páni z Martinic a rekatolizace města Slaný (1600—1665). Neobvyklé sochy, které ne náhodou připomínají nástroje fitness či středověké tortury, je možné si na vlastní kůži vyzkoušet!

Výstava bude zahájena 1. června v 18 hodin jako jeden z hlavních bodů programu
Slánské muzejní noci.

Kryštof Kaplan – vizuální umělec a hudebník – je absolventem ateliéru sochařství pražské Akademie výtvarných umění u prof. Jindřicha Zeithammla a zaměřuje se mj. na vzájemné interakce sochařství a architektury. Moderními prostředky vstupuje do historického prostředí, často využívá kovové konstrukce, sádru, laminát či dřevo, které vycházejí ze svých obvyklých forem a oscilují mezi pocity klidu a ohrožení. Zdánlivé hrozící nebezpečí však může uvést do chodu jedině hybatel – člověk – svou fyzickou silou. Pozorovatel je tak uveden v pokušení a zapojuje se do interakce se sochou. V tomto duchu autor sestavil sochy pro Slaný.

Autor je nositelem ocenění AVU z roku 2013 a má zkušenosti s instalacemi na historických místech jako je Praha nebo
Broumov. Vystavoval také v Londýně a letos v dubnu byl hostem mezinárodního uměleckého sympozia v Šardžá ve Spojených arabských emirátech. Jeho aktuální tvorbu můžete vidět také v Památníku ticha v Praze – Bubnech, kde spolu s dalšími autory vzdal hold obětem holocaustu. O instalacích ve Slaném, které volně připomínají dnešní fitness nástroje i prostředky práva útrpného, sám autor uvádí:

"Funkce těchto mechanismů nebudou sloužit k lámání kostí ani posilování těla. Jejich cílem je pozorovatele, který se rozhodne zapojit se do instalace aktivně, překvapovat. Fakt, že přístroj ve veřejném prostoru neslouží k obvyklému účelu, by měl v pozorovateli vyvolat pocit nejistoty, zvědavosti, ale také záchvěv hravosti. To je pro většinu lidí při běžných cestách (z práce či na nákup) neobvyklé a dle mého názoru žádané.

Symbol středověké mučírny v prvním plánu odkazuje na donucovací prostředek sloužící při pronásledování protestantů ve Slaném i jinde. V plánu druhém jako můstek právě ke stále častěji se vyskytujícím posilovnám ve veřejném prostoru, které dávají tušit odklon dnešní společnosti od Boha směrem k vlastnímu tělu."

kaplan_verze_prach

Slánská muzejní noc a oslavy 360 let od založení gymnázia


pátek 1. června 2018, 15—22 h, muzeum, knihovna a městské kino, začátek u gymnázia

První pátek v červnu, na
Mezinárodní den dětí, Vás zveme k návštěvě pestrého programu Slánské muzejní noci. Sedmihodinový program bude současně připomínat trojí výročí spojená s rodem Martiniců: 2. (někdy počítáno 3.) pražská defenestrace 23. 5. 1618, dále 31. 8. 1638 se Slaný stává dědičně poddanským městem rodu Martiniců a konečně 1. 6. 1658 je vydána zakládací listina piaristické koleje ve Slaném – pozdějšího gymnázia. Slánská muzejní noc proběhne přesně v den 360. výročí vzniku zakládací listiny slánské piaristické koleje. Na akci spolupracujeme s infocentrem, knihovnou, odborem kultury MěÚ, KZMS a samozřejmě se slánským gymnáziem. Podrobný program naleznete na přiloženém plakátu.
Doba
Třicetileté války a rekatolizace Slaného inspirovaly nadějného českého sochaře Kryštofa Kaplana (*Praha 1987) k vytvoření konceptu nových (dočasných) uměleckých instalací ve Slaném. Tento vizuální umělec a hudebník je absolventem ateliéru sochařství pražské Akademie výtvarných umění u prof. Jindřicha Zeithammla a přímo se zaměřuje na vzájemné interakce sochařství a architektury. Je schopen moderními prostředky citlivě vstoupit do historického prostředí, často využívá kovové konstrukce, sádru, laminát či dřevo, které vycházejí ze svých obvyklých forem a oscilují mezi pocity klidu a ohrožení. Zdánlivé hrozící nebezpečí však může uvést do chodu jedině hybatel – člověk – svou fyzickou silou. Pozorovatel je tak uveden v pokušení a zapojuje se do interakce se sochou. V tomto duchu autor sestavuje sochy pro Slaný, které budou veřejnosti představeny v rámci Slánské muzejní noci v pátek 1. června.

Festival muzejních nocí 2018 pořádá Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s., s podporou Ministerstva kultury. Další festivalové akce naleznete na
www.muzejninoc.cz .

Slánská muzejní noc 2018

Chorus Laneum


koncert KPH, středa 23. května 2018, kaple Zasnoubení Panny Marie

Přesně v den 400. výročí
pražské defenestrace roku 1618 proběhne v kapli Zasnoubení Panny Marie koncert Kruhu přátel hudby, kde vystoupí Smíšený pěvecký sbor z Lán Chorus Laneum pod vedením významného sólisty opery Národního divadla Vladimíra Doležala. Na programu jsou skladby Leoše Janáčka, Orlanda di Lassa, Claudia Monteverdiho, Giovanniho Giacoma Gastoldiho, Johanna Sebastiana Bacha, George Friedricha Händela, Giuseppe Giordaniho, Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta. Sólisty večera jsou Vladimír Roubal (varhany) a Ilona Víchová (soprán).

kph plakat kveten lany 2018

Trojí martinické výročí ve znamení nových objevů

V souvislosti s letošními třemi martinickými výročími klíčovými pro vývoj města Slaného přinášíme aktuální zprávy.

Na konci dubna předala muzeu zkušená restaurátorka MgA. Magdalena Rafl – Bursová pečlivě
obnovený rodokmen rodu Martiniců, který byl nedávno shodou šťastných okolností nalezen ve Slaném. Vzhledem ke špatnému stavu papíru, na němž je ručně rodokmen vykreslen, bylo nutné provést celkové restaurování, aby bylo možné předmět vůbec vystavit veřejnosti a aby bylo zajištěno jeho další uchování. Rodokmen byl také opatřen novým rámem a sklem s UV filtrem. Rodokmen záhadného původu – o jeho vzniku nám totiž není nic známé – bude ozdobou obnovené části stálé expozice slánského muzea, která bude veřejnosti představena v rámci Slánské muzejní noci v pátek 1. června a bude předmětem dalšího vědeckého zkoumání.

V květnových dnech vychází zbrusu nová – a velmi čtivá - kniha, která podrobně mapuje dění ve Slaném v tvrdé době Třicetileté války a vynucené rekatolizace města Slaného, jejímž autorem je slánský rodák, nyní odborný pracovník Ústavu dějin Univerzity Karlovy a Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové PhDr. Josef Kadeřábek, Ph.D. Kniha s názvem
Nerovný boj o víru: Páni z Martinic a rekatolizace města Slaný (1600—1665) přináší zásadní nové informace o období proměny Slaného z převážně utrakvistického vzkvétajícího královského města v rekatolizované a zubožené město poddanské. Jedná se o jedno z nejtěžších období dějin města vůbec, které bylo provázeno řadou razantních vrchnostenských opatření i násilím. Můžeme shrnout, že Slaný před a po Třicetileté válce a dokončené rekatolizaci bylo již zcela jiným městem.
Knihu, jejíž obálku zdobí obraz pohřebního štítu rodu Martiniců z muzejní kaple, je možné zakoupit přímo v muzeu
za mimořádnou cenu 280 Kč.

Další objevy se budou dotýkat historické muzejní knihovny, kde je uložena řada starých tisků spojených právě s Martinici, ale o tom až někdy příště.

Doplňme, že před 400 lety proběhla 2. (3.) pražská defenestrace (23. 5. 1618), kdy byl za přítomnosti dvou slánských měšťanů z oken Pražského hradu vyhozen také královský místodržící a smečenský pán Jaroslav Bořita z Martinic, čímž bylo odstartováno české stavovské povstání, celoevropská Třicetiletá válka a pro královské město Slaný začaly velmi krušné časy. O 20 let později (31. 8. 1638) město Slaný upadlo dědičně do poddanství rodu Martiniců a konečně 1. 6. 1658 byla Bernardem Ignácem z Martinic podepsána zakládací listina slánské piaristické koleje – nynějšího gymnázia.

Martinický rodokmenkaderabek kniha

Historický kontext současné Kuby


přednáška, čtvrtek 17. května 2018 v 17 h, malá galerie

Před letními prázdninami proběhne v muzeu netradiční „exotická“ přednáška. Přední český odborník na latinskou Ameriku a autor řady knih
prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc., rodák ze Skryjí u Rakovníka, představí zemi v srdci Karibiku optikou moderního historického bádání.

Málokterá země atlantického světa zdůrazňuje svoje historické kořeny a zkušenosti tak jako Kuba. Na španělských historických mapách ji označovali za klíč k Novému světu, v osmnáctém století exportovala nejhledanější tabák na americkém a evropském trhu a na začátku devatenáctého století zůstala spolu s Portorikem poslední španělskou kolonií západní hemisféry. Postupně se pak stala největším světovým producentem cukru a v roce 1898 dosáhla po tzv. třicetileté válce nezávislosti. Současně zde ovšem pokračoval růst vlivu Spojených států a ještě před polovinou dvacátého století se stala fakticky součástí ekonomiky svého severního souseda. Ekonomický pokrok, jehož Kuba v této době dosahovala však nedokázal otupit kritiku části kubánské veřejnosti, která odmítala závislost ostrova na USA. Partyzánská válka skončila na konci roku 1958 vítězstvím Castrova Ejercita Rebelde, povstaleckého vojska a v následujících letech proměnil Castro kardinálně politickou, sociální i ekonomickou tvář země. Na systému, který na Kubě vybudoval, nezměnil nic ani jeho odchod z presidentské funkce a nakonec ani smrt. O podobě Castrovy Kuby se zdá být jasno přinejmenším do roku 2021, kdy skončí, alespoň podle současných předpokladů, funkční období generální tajemníka Kubánské komunistické strany Raúlovi Castrovi.

plakat kuba opatrny 2018

Slánská kavárna


výstava, 3. května—12. září 2018, výstavní síň muzea (1. patro)

Ve
čtvrtek 3. května v 17 hodin zahájíme výstavu Slánská kavárna. Ve volné návaznosti na loňský módní salón představujeme ukázku z bohatého sbírkového fondu našeho muzea. Výstava nabízí pohled do interiéru kaváren první poloviny 20. století. K vidění zde bude řada dobového nádobí a originálních doplňků, autentický nábytek a textilie. Atmosféru doplní několik fotografií, tiskovin a reklamních materiálů. Součástí výstavy bude i malá sonda do dávné minulosti, kdy se nápoje konzumovaly z keramických nádob, z cínových pohárů nebo skleněných číší. Během vernisáže bude hrát živá tematická hudba, servírovat se bude skvělá káva z produkce slánské kavárny Prostor a o zážitek se postarají i živé figuríny. Výstava potrvá do 12. září.

kavarna_kubi_final

Jaroslav Bořita z Martinic: svět hodnot a ideií raně novověkého velmože


přednáška, čtvrtek 26. dubna 2018 od 17 h, kaple Zasnoubení Panny Marie

Přednáška se bude zabývat konfesijní a osobní prezentací
Jaroslava Bořity z Martinic s přihlédnutím k rekatolizaci města Slaný.

Šlechtic (od r. 1621—22 říšský hrabě) se narodil 6. ledna 1582 jako pohrobek, syn Jaroslava (I.) Bořity z Martinic a Johanky Dašické z Barchovy Běrunice a Veltrub, a byl proto opatrován poručníky. Největší podíl na formování jeho osobnosti však mělo studium na italských jezuitských školách, kde Jaroslav získal svůj klíčový rys – nesmířlivý postoj vůči všem nekatolíkům. Již ve svých dvaceti letech, poté, co se vymanil z opatrovnictví a stanul v čele rodového sídla na Smečně, začal na svém panství s tvrdou rekatolizací – tedy v těsném sousedství Slaného, které bylo v té době ještě svobodným královským městem s převládající utrakvistickou konfesí. Smečenským poddaným nejprve vzal právo svobodného převodu majetku, omezil činnost cechů a odňal městečku veškerá privilegia. Údajně měl i násilnými prostředky nutit poddané ke konverzi ke katolictví nebo je rovnou vyháněl ze svého panství. Řada takových vyhnanců se uchylovala právě do Slaného. Současně jako zastánce tvrdé katolické linie rychle kariérně stoupal po řadě zemských a dvorských úřadů (1603 královský rada, 1609 dvorský maršálek, 1616 karlštejnský purkrabí atd.). Šlechtic otevřeně vystupoval proti náboženské toleranci potvrzené vydáním Rudolfova majestátu. Naopak sám sebe chápal jako bohem vyvoleného k šíření a obrácení celých Čech ke katolictví. Důležitou se mu stala víra v posmrtný očistec, samospasitelnost katolické církve a zejména hluboce věřil v přímluvnou moc Panny Marie a svatých – tedy fenomény slánským utrakvistům cizí. Vzájemné konflikty na sebe nenechaly dlouho čekat…

plakat jaroslav bořita z martinic kadeřábek 2018

Dny italské kultury - koncerty a přednášky v muzeu


6., 10. a 11. dubna 2018, kaple a malá galerie muzea

Po zahájení Dnů italské kultury v pátek 6. dubna vernisáží výstavy
Praha – rudolfinské reflexe si ve 20 hodin nenechte ujít slavnostní koncert Sukova komorního orchestru, který v kapli Zasnoubení Panny Marie zahraje díla italských mistrů.

V malé galerii muzea se v
úterý 10. dubna od 17 hodin můžete těšit na dvě přednášky spojené s Itálií: Lubor Kunc pohovoří o rakousko-uherské polní poště na Sočské frontě a v Benátsku v letech 1915—18 a Michal Plavec o letcích ze Slánska na Italské frontě v téže době.

Ve
středu 11. dubna od 19:30 proběhne v kapli Zasnoubení Panny Marie koncert Kruhu přátel hudby, kde vystoupí skupina Atlantis Collegium s programem zaměřeným na starou italskou hudbu (skladatelé Vivaldi, Cervetto, Vinci a Tartini) tradičně interpretovanou na housle, violoncello a cembalo.

kph plakat duben atlantis collegium  2018

Praha - rudolfinské reflexe


pátek 6. dubna 2018 od 17 h – vernisáž, zahájení výstavní sezóny
a Dnů italské kultury ve Slaném 6. dubna


grafická výstava, 7. dubna—17. června 2018, galerie muzea (2. patro)

V dubnu zahájíme letošní výstavní sezónu. Podstatná část čtvrtého měsíce roku bude současně patřit
Dnům italské kultury, s nimiž je logicky i tematicky propojen program muzea. V první řadě zahájení celého festivalu, ilustrujícího různé aspekty současné i historické Itálie, proběhne v na muzejní půdě: slavnostní vernisáží otevřeme nejen celotýdenní „italské“ pásmo, ale také výstavu, která bude mít ve Slaném svou českou premiéru a kterou na podzim roku 2017 spatřilo pouze město Gesualdo v jihoitalské Kampánii. Hlavní partnerem expozice je prestižní Sdružení českých umělců grafiků Hollar, u jehož loňského 100. výročí založení jsme – ve volné návaznosti na slánský prvorepublikový spolek Trhlina – navázali vzájemnou spolupráci, která tak přináší svůj první šťavnatý plod. Výstava předních českých grafiků současnosti s názvem Praha – rudolfinské reflexe nás myšlenkově přenese do jednoho z nejslavnějších období českého království, kdy vědy a umění hrály nejen v Praze první housle. Vedle fantazií opředených postav císaře Rudolfa II., vynalézavých alchymistů, geniálních umělců, skutečných i falešných vědátorů a všelijakých kejklířů z pražského dvora připomeneme také postavu jihoitalského šlechtice, významného hudebního skladatele a madrigalisty Carla Gesualda (1566—1613) zmítaného osudem i vnitřními démony. Nábožensky tolerantní počínání císaře bylo v trnem oku ambiciózního smečenského šlechtice Jaroslava Bořity z Martinic, který od roku vydání Rudolfova majestátu (1609) stanul ve funkci dvorského maršálka Českého království a jehož kariéra předznamenala nadcházející tvrdé období rekatolizace Čech a Třicetileté války. Bezstarostné rudolfinské období, kdy kulturně a hospodářsky vzkvétalo i naše město, je k tomu, co mělo přijít, v příkrém kontrastu.

Praha - rudolfinské reflexe